Vláda připravuje novu legislativu zajišťující větší ochranu pitné vody a donutí tak velké odběratele, ale i domácnosti lépe hospodařit s vodou. Předkládané návrhy předpokládají vyšší poplatky za „nadlimitní odběr vody“ a dotknou se jak jednotlivců, tak i firem, které pro svou výrobu či provoz vodu nezbytně potřebují.
Velkými spotřebiteli vody jsou i veřejné bazény, koupaliště či akvaparky, které budou muset hledat efektivní cesty, jak s vodou lépe hospodařit. Řešení na recyklaci bazénové vody však existují už nyní.
Nejmodernější technologie umožňují upravit a znovu vrátit do oběhu až 70 % vody, která by jinak skončila v kanalizaci.
Provozovatelům přináší i další významné provozní úspory na ohřev a chemikálie pro úpravu surové vody.
Bazén, který denně vymění okolo 100 m3 vody, tak může ušetřit každý den pouze na vodě až 13 tisíc korun.
V legislativním procesu je zákonná úprava, která by měla pomoci řešit dlouhodobý nedostatek vody a připravit jak firmy, tak domácnosti na prohlubující se problém sucha. Jedná se např. o návrh ústavního zákona o ochraně pitné vody. Pro stavy nouze se stane voda prioritou a bude mít přednost před zájmy jednotlivců i podnikatelských subjektů. Projednávat se bude také novela vodního zákona, která má umožnit přijímat přísnější opatření proti suchu, zavede ústřední a krajské komise, které budou mít v době sucha pravomoc zakázat různým subjektům odběry vody. Firmy, pro jejichž podnikání je voda základem, jako koupaliště, veřejné bazény, akvaparky či wellness zařízení, se budou muset zabývat problémem, jak nastavit vodní hospodaření, aby nemusely platit vysoké poplatky za nadlimitní odběr vody z vodovodního řádu, případně se jich nedotklo ono zmiňované „utahování kohoutků“. Spotřebu vody nařizují provozovatelům těchto zařízení hygienické požadavky na výměnu vody: na každého návštěvníka se musí denně obměnit minimálně 30 litrů vody u krytých plaveckých bazénů, 45 litrů vody u krytých bazénů koupelových a 60 l vody u nekrytých bazénů a brouzdališť.
Ekonomicky i ekologicky příznivé řešení situace přináší recyklace bazénové vody. „Úpravou bazénové vody dokážeme ušetřit až 70 % vody, která by jinak musela vypuštěna do kanalizace. Do bazénu se jinak dopouští pitná voda z vodovodního řádu, kterou je nutné ještě dohřát až o 18 ºC a chemicky upravit podle platných norem. Opětovné využití bazénové vody je z ekonomického hlediska mnohem výhodnější,“ vysvětluje Jaroslav Ďuriš z Asociace poskytovatelů provozních úspor. „Je naprosto nelogické dnes vylévat takové množství v budoucnu nejcennější suroviny do kanalizace. Společnosti, které začnou efektivně hospodařit s vodou již nyní, tedy dřív, než nabyde účinnosti nová legislativa, získají obrovskou konkurenční výhodu,“ dodává Ďuriš.
Recyklace bazénové vody přispívá ke snížení nákladů na ohřev bazénové vody, prodloužení životnosti systémů výměníků tepla a snížení množství dávkování chemikálii pro provoz bazénu. Technologie má i svá ekologická pozitiva, neboť koupaliště coby významný odběratel vody v daném městě při aplikaci recyklace bazénové vody neodčerpává cennou pitnou vodu obyvatelům města. Průměrná úspora pro bazén, kde se denně mění 100 m3 vody, činí přibližně 13 tisíc korun denně. Návratnost investice do zařízení na recyklaci vody se pohybuje pouze okolo 2 až 4 let. „Technologie recyklace bazénové vody AS-POOLREC využívá systém dvoustupňové membránové filtrace včetně několikastupňové předúpravy pracích vod z bazénové pískové filtrace. Výsledný produkt je čistá voda splňující veškeré parametry dané vyhláškou 252/2004 sb.,“ představuje blíže technologii Michal Šubrt ze společnosti ASIO TECH, která zařízení vyrábí.
Dobré zkušenosti s využitím recyklace bazénové vody mají například v Lázních Bechyně, kde díky efektivnějšímu komplexnímu vodnímu hospodaření dosáhnou provozních úspor minimálně 1.550.000 Kč za rok. Pro zajímavost: 100 plaveckých bazénů s technologií AS-POOLREC ušetří téměř 10 000 m3 pitné vody denně, což odpovídá potřebě města s ekvivalentním počtem obyvatel okolo 80 tisíc. Úspora energie by činila 150 000 kW denně.
