Přibližně 159 milionů lidí sbírá vodu k pití z povrchových vod, jako jsou rybníky a potoky. Denně zemře přes 700 dětí do pěti let na průjem způsobený používáním závadné vody a pro 68,5 milionu lidí byl nedostatek vody důvodem útěku ze svých domovů. Tato alarmující čísla přiměla roku 1993 Valné shromáždění Organizace spojených národů k vyhlášení Světového dne vody, a to na den 22. března.
Tímto dnem si celý svět připomíná zásadní důležitost vody a poukazuje na problémy spojené s vodou a vodním hospodářstvím. Tato každoroční celosvětová kampaň si klade za cíl připomenout lidem na celém světě význam vody a potřebu ochrany vodních zdrojů. Kampaň také přibližuje jeden ze základních cílů Udržitelného rozvoje, obsažených v mezinárodním dokumentu OSN Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj. (ZDE)
Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. Propagace agentur UN a nevládních organizací věnujících se problémům spojeným s vodou je zaměřena na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Každým rokem je zpracováváno určité specifické téma. V roce 2019 je tématem „Voda pro všechny“ s myšlenkou, aby každý člověk na planetě měl přístup k nezávadné pitné vodě.
„Voda není samozřejmost. Řada lidí stále ještě nedokáže docenit, jak vzácné je, když otočí kohoutkem a teče pitná, čistá voda. Praha se k osvětě a propagaci důležitosti čisté vody, důležitosti ochrany vodních zdrojů a potřebě šetřit s tímto vzácným zdrojem obrací na veřejnost tradičně prostřednictvím akcí ke Dni vody. A ani letošní rok nebude výjimkou,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.
Ministerstvo zemědělství chce v následujících třech letech podpořit obnovu rybníků
Ministerstvo zemědělství a státní podnik Lesy ČR plánují v následujících třech letech podpořit rekonstrukci, obnovu, odbahnění nebo stavbu 1215 rybníků nebo malých vodních nádrží. Ministerstvo na to chce dát půl miliardy korun ročně, řekl na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne vody ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Podle něj jde o pokračování stávajících dotačních titulů, ale i nových. Stát plánuje dávat 80 procent z rozpočtu na obnovu rybníků, zbytek bude ze soukromých peněz.
Toman počítá s tím, že se v rámci dotačních titulů postaví nebo obnoví 250 rybníků ročně. „Voda je pro nás absolutní prioritou, do konce volebního období plánujeme rekonstruovat či odbahnit 750 rybníků a malých vodních nádrží, dalších 100 postavíme úplně nových. Lesy ČR plánují ve stejném období 73 nových vodních nádrží a dalších 292 obnoví či opraví. Celkem je to 1215 rybníků za tři roky, dalo by se tedy říct, že co den, to jeden rybník,“ uvedl.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) má ČR za sebou pět suchých let, což je nejsušší období v novodobé historii Československa. Loňský rok pak podle něj byl sušší než rok 1947. „Ten je uváděn jako nejsušší rok, který naši rodiče nebo prarodiče zažili,“ dodal. Letošní zima podle něj přes zdánlivě bohatou sněhovou nadílku a naplnění vodních nádrží nedokázala překonat sucho v mělkých podzemních vodách například v Polabí nebo v některých částech Moravy.
Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz Evropské unie. Do budoucna plánuje investovat více peněz do zavlažování.
Velké investice se také plánují dát do stavby přehrad, například pod plánovanou Skaličkou v povodí Bečvy pokračují výkupy pozemků. Dokončené jsou studie proveditelnosti středočeských Kryr, Senomat a Šanova, projektové práce se provádí také na větší přehradě ve Vlachovicích, kde ministerstvo chce předložit návrh na výkup pozemků vládě koncem letošního prvního čtvrtletí. Je také podaná žádost o vydání územního rozhodnutí k Novým Heřminovům. „Zároveň s přípravou nádrží zpracováváme komplexní návrhy přírodě blízkých opatření v povodích, kde je naplánovaná výstavba vodních děl,“ dodal Toman.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.
